Biskup Bätzing odpovídá na kritiku německé „synodální cesty“ ze strany severských biskupů

Předseda německé katolické biskupské konference reagoval na dopis severských biskupů, kteří vyjádřili znepokojení nad směřováním „synodální cesty“.

Biskup Georg Bätzing v dopise z 28. března trval na tom, že tento několikaletý proces nepředstavuje žádné riziko schizmatu. V dopise, s nímž se seznámila zpravodajská agentura CNA Deutsch, uvedl, že „synodální cesta“ neusiluje o vytvoření "Sonderweg", což je historicky zatížený termín, který doslova znamená zvláštní cestu pro německou církev, která by byla izolována od církve celosvětové. Napsal: „Chtěl bych oponovat obavám, že by katolíci v Německu mohli zanedbávat své začlenění do společenství univerzální církve, nebo se dokonce vydat zvláštní cestou mimo toto společenství.“

„Mohu vás ujistit, že při jednáních a rozhodnutích synodální cesty se velmi pečlivě rozlišuje, které změny a reformy lze uskutečnit v rámci diecézní odpovědnosti členů německé biskupské konference a které otázky, obavy a reformní přání je třeba vnést do kontextu světové církve, zejména do synodální cesty světové církve.“ Bätzing měl na mysli synodu o synodalitě, která se bude konat v Římě v roce 2023 po dvouletém konzultačním procesu.

Severští katoličtí biskupové zveřejnili 9. března otevřený dopis Bätzingovi, v němž vyjádřili obavy z trajektorie synodální cesty, iniciativy sdružující biskupy a laiky k diskusi o palčivých otázkách v důsledku ničivé krize zneužívání duchovních v Německu. V dopise varovali před „kapitulací před duchem doby“ a „ochuzením obsahu naší víry“.

Biskupové Švédska, Dánska, Norska, Finska a Islandu zveřejnili dopis poté, co účastníci synodální cesty hlasovali pro návrhy textů vyzývajících ke zrušení kněžského celibátu v latinské církvi, svěcení žen na kněze, žehnání párům stejného pohlaví a změnám katolického učení o homosexualitě.

Bätzing ve své odpovědi uvedl, že oceňuje obavy biskupů, ale jejich „vyjádřené a naznačené obavy neodpovídají skutečným jednáním, diskusím a rozhodnutím naší synodální cesty“. Připomněl, že tento proces následoval po krizi zneužívání, která církví v Německu otřásla .

„Vycházejíce ze skutečně katastrofální a hluboce ostudné skutečnosti sexuálního zneužívání a jeho utajování uprostřed církve, hledají němečtí katolíci s velkou pečlivostí a dobře podloženým teologickým odhodláním nové způsoby církevní praxe,“ řekl.

„Všechny tyto úvahy mají za cíl vytvořit v životě církve prostor pro evangelium, abychom mohli opět svobodněji spolupracovat na příchodu Božího království, a vytvořit tak základ pro to, abychom mohli všem, kdo se nás ptají, vydat svědectví o důvodu naší naděje.“

Bätzing pak reagoval na poznámku severských biskupů, že církevní představitelé jsou „pověřeni, aby s vděčností a úctou přijali za svůj neporušený poklad víry předávaný církví“.

Napsal: „Chtěl bych zde také jasně říci, že neměnné a nezměnitelné depositum fidei (poklad víry) nelze chápat tak, že každá církevní praxe, každý předpis a každá společenská forma církve, které se vyvinuly v průběhu dějin a za zcela konkrétních časových okolností, již samy o sobě představují toto nezměnitelné depositum." "Mnohé organizační aspekty, struktury a také přidělování kompetencí v církvi se utvářely jako reakce na konkrétní historické podmínky a musí být pak také předmětem změn a obnovy, když se kvůli změněným požadavkům ukáží jako zastaralé, nebo dokonce překážející v hlásání evangelia.“

Německý biskup dále citoval z dokumentu Lumen gentium II. vatikánského koncilu: „Svátostného tajemství církve se to netýká, protože pro církev vždy současně platí následující: Je 'zároveň svatá a vždy potřebuje očistit, vždy jde cestou pokání a obnovy'. O tyto změny jde v synodální cestě, která se při hledání nových cest k tomuto cíli řídí klíčovými prameny víry: Písmo a tradice, magisterium a teologie, stejně jako smysl pro víru věřících a znamení doby.“

Podobný argument předložil biskup ze západoněmeckého Limburgu 16. března v dopise arcibiskupovi Stanisławu Gądeckému, předsedovi polské biskupské konference. Biskup Bätzing odpovídal na ostře formulovaný dopis Gądeckého, který zpochybňoval, zda je synodální cesta zakotvena v evangeliu a v dopise severským biskupům se dotkl jejich varování před "kapitulací před duchem doby" (Zeitgeist).

„Rád bych vás ujistil, že Synodální cesta si toto napomenutí vždy bere k srdci. Nikdo se nemůže zabývat lehkovážným přizpůsobováním působení církve převládajícím trendům." "Nicméně úvahy synodální cesty v souladu s dobrou církevní tradicí a v úzkém spojení s prohlášeními II. vatikánského koncilu vycházejí z předpokladu, že Bůh, Stvořitel a Udržovatel světa, se zjevuje i v tomto světě a v dějinách lidstva, a že jeho působení a jeho přirozenost lze ve zhuštěné podobě vidět i v dějinných událostech.“

Na závěr německý biskup požádal severské biskupy, aby zůstali v kontaktu v naději, že budou schopni „posílit a prohloubit“ vzájemnou výměnu názorů.

Přeložila: Kateřina Odvodyová