Vždycky je vhodná doba se modlit

KNIŽNÍ TIP Zdeňka A. Emingera

Mohlo by se zdát, že další kniha o modlitbě bude v záplavě těch, které už na toto téma vyšly, jaksi nadbytečná. Jenže není. Proč? Protože pochází od jezuitského kněze Jamese Martina, který za to, co píše, ručí mnoha lety náročné a odpovědné práce pro ty, kdo jsou z různých důvodů odsunuti na okraj společnosti i církve.

U nás asi nejslavnější Martinova kniha Jezuitský návod (téměř) na všechno (KNA 2018) vzbudila mezi čtenáři značný ohlas. Jeho drobné knižní kompendium o modlitbě, nazvané Modlitba pro začátečníky i mírně pokročilé, vychází nyní pět let po svém vzniku v pěkném překladu Jiřího Gračky, redaktora KT. Může se stát průvodcem zvláště těm, kteří by si chtěli o některém z fenoménů křesťanské modlitby přečíst něco inspirativního, ne však dlouhého a přeteologizovaného. Je dobře, že P. James Martin je chráněncem papeže Františka, a to zvláště proto, že umí vnášet do americké společnosti i světové církve témata, která nejsou jednoduchá, ale kterým se věřící lidé a celá církev zkrátka nemohou a nesmějí vyhnout. Knihu napsal pro anglicky hovořícího čtenáře, který má kolem sebe nepřeberné množství křesťanských i jiných náboženských tradic, škol a komunit, a tak si pod slovem modlitba může představovat něco, čím křesťanská modlitba není. Míří k těm, kdo jsou již políbeni křesťanstvím, stojí na prahu církve a rádi by se o duchovním životě křesťanů dozvěděli víc. Je ale určena i těm, komu z křesťanství zbyl už jen folklor, nedělní povinnost bohoslužby a obecné povědomí, že modlitba k duchovnímu dýchání křesťana nějak patří. Navzdory názvu tyto drobné úvahy o modlitbě Otče náš, Zdrávas Maria, růženci, modlitbám ke svatým, k andělům, o duchovním vedení, pouti, kontemplaci atd. nejsou radami nějakého duchovního mistra těm dole. Jde o autorovu osobní modlitební zkušenost v běhu všedního dne, která má své pády i výšiny, která ví, že k modlitbě, i kdyby ji člověk na dlouho opustil, se vždycky vrátí. Kniha je vzácná v tom, že mluví normálním, současným jazykem, aniž by potřebovala o Bohu a Božích tajemstvích mluvit učeně a šroubovaně.

Představte si Jamese Martina, jak zrovna jede v New Yorku metrem nebo autem. Jak se v chaosu velkého města potřebuje dostat za někým, kdo čeká na jeho pomoc. Představte si ho v té lidské změti, jak i při takovém stylu života nechce – jako křesťan, jako jezuita, jako kněz – zapomenout na to, co je podstatou našeho vztahu k Bohu: rozhovor, ticho, modlitba a vztah. Právě tahle představa nám může pomoci, když si říkáme, že nám na modlitbu nezbývá čas, že se to někdy nehodí, že nám schází kostel a společenství a liturgie a ta „správná chvíle“. Ne. Vždycky je čas na modlitbu, kterou nelze odsunout „na potom“, jako to nelze udělat s Bohem, který je stále u nás, kolem nás a v nás.

Martinova kniha o modlitbě je právě tak pro začátečníky jako pro matadory duchovního života. Je zároveň výzvou i pro lidi mimo církev a na cestě k církvi, kteří už tuší nebo přímo vědí, že bez modlitby je duchovní život zcela nemožný. Jsem rád, že i tato kniha P. Martina se dočkala českého překladu. Vejde se hravě do kapsy a užitek z ní budete mít opravdu veliký.

J. Martin: Modlitba pro začátečníky i mírně pokročilé (KNA 2022)